TERMODIFUZNÍ ZINKOVÁNÍ

"Proces termodifuzního zinkování (Sherardování) spočívá v difuzním napouštění ocelových předmětů zinkem. Reakce probíhá v rotující elektrické peci naplněné zinkovým práškem při teplotách 360 - 430 °C. Výsledkem procesu je vznik vnější vrstvy oceli napuštěné zinkem na povrchu chráněných ocelových předmětů. Takto vzniklá povrchová vrstva se vyznačuje mimořádnou antikorozní ochranou. Termodifuzní metoda se dále vyznačuje bezkonkurenční odolností na otěr díky absenci nanesené a tedy odloupnutelné vrstvy. Díky nižším teplotám nedochází ke změně vnitřní ocelové struktury a proto je tato metoda vhodná například i k ochraně pružin a podobných tepelně upravených elementů.

Proces zinkování se provádí v uzavřených komorách, ve kterých dochází k difuzi zinku do struktury oceli. Z toho důvodu velikost komor limituje maximální rozměry dílců určených k termodifuznímu zinkování. Našim zákazníkům jsme schopni nabídnout termodifuzní zinkování dílů s maximální délkou 30 cm. Speciálním druhem dílů jsou tyče, které jsme schopni zinkovat až do délky 1 metru a to od průměru 10 mm. Struktura povrchové vrstvy vzniklá následkem termodifuzního zinkování se skládá z různých mezikristalických sloučenin zinku a železa."

Společnost Erlen ve spolupráci s akreditovanou zkušební laboratoří č. 1053 předvýrobními i průběžnými korozními testy prokázala, že:

• tloušťka termodifúzní vrstvy v úrovni cca 35 µm je ekvivalentem korozní odolnosti vrstvy hluboké 85 µm v provedení žárového zinkování; platípro třídu C5 (dle ISO 14713-1 - velmi vysoká korozní aktivita),
• zkouškami tahem dle ISO 6892-1 nedochází k negativnímu ovlivnění pevnostních charakteristik termodifúzně zinkovaných ocelí,
• metalografickými analýzami nebyl potvrzen zaznamenatelný vliv na mikrostrukturní stav jak z kvalitativního, tak i kvantitativního hlediska (velikost zrna, morfologie fází aj.),
• zkouška valivým otěrem (metoda kalotest) vykazuje měřitelně lepší výsledky odolnosti proti porušení ve srovnání s žárovým zinkováním.